Už poměrně dlouho se hovoří o možné čínské invazi na ostrov Tchaj-wan, kterou vnímá Peking jako svou vzbouřenou provincii. Londýnský think tank Royal United Services Institute (RUSI) nyní uvedl, že Číně v tomto ohledu pomáhá Rusko, hlavně vybavením a výcvikem.
Čína pořádá poslední roky řadu vojenských cvičení v okolí Tchaj-wanu, která mají být pro tamní vládu varovným mementem. Čína nepokrytě vyhrožuje, že pokud ostrov vyhlásí na Pekingu jednostrannou nezávislost, podnikne ozbrojenou invazi na Tchaj-wan. Čína se nijak netají cílem učinit z Tchaj-wanu její integrální součást a má dokonce plán, který stanovuje, že do roku 2027 by mělo skutečně dojít k vpádu na ostrov. To současně otevírá otázku, zda má Peking opravdu zájem na podniknutí vojenské operace, i když Tchaj-wan nevyhlásí na Číně nezávislost, nebo je to součást dlouhodobé zastrašovací taktiky. Nicméně je třeba říct, že invaze by neproběhla zdaleka tak hladce. Londýnský think tank RUSI publikoval nyní zajímavou zprávu, v níž uvedl, že při potenciální obsazovací operaci ostrova by důležitou roli hrálo Rusko.
Výcvik Číňanů v ruské režii
Uskutečnění tak rozsáhlé obojživelné operace totiž s sebou nese i značná rizika. Pláže pro čínská vyloďovací plavidla mají omezenou kapacitu a letiště lze rychle vyřadit z provozu, o čemž se ostatně přesvědčila sama ruská armáda, která se snažila v prvních dnech invaze obsadit letiště Hostomel, kde ukrajinští obránci svedli hrdinnou bitvu a zabránili dalšímu postupu na Kyjev, který chtěla invazní armáda dobýt.
Tyto důležité aspekty vojenské akce proti Tchaj-wanu si nyní uvědomuje i Čína. Jak uvádí institut RUSI, Peking se snaží minimalizovat možná rizika rozvojem schopností rychle přepravovat vojáky a obrněnou techniku na Tchaj-wan ze vzduchu. Letiště by potom mohli čínští vojáci obsazovat právě ze vzduchu. Moskva podle RUSI souhlasila s poskytnutím vybavení a výcviku čínské armády pro výsadky obrněných vozidel. Rusko má v tomto ohledu praktické zkušenosti, které naopak Čína postrádá.
Ruské zbraně pro Čínu
RUSI dále ve své zprávě napsal, že podle korespondence a smluv, které údajně získala hackerská skupina Black Moon, se Rusko se svým čínským partnerem dohodlo na dodání kompletní sady zbraní pro vybavení výsadkového praporu. Dále se jedná o speciální vybavení, „balíček“ také obsahuje výcvik operátorů a technického personálu. Jak dodává web Defence Blog, ruští instruktoři budou podle ujednání smlouvy cvičit čínské výsadkáře v ovládání vozidel, zatímco posádky absolvují specializovaný výcvik v zařízeních v ruských městech Kurgan a Penza.
V praxi pak dohoda mezi oběma smluvními stranami zavazuje Rusko k prodeji 3 lehkých obojživelných výsadkových vozidel BMD-4M, 11 lehkých tanků Sprut-SDM1, 11 obrněných transportérů pro přepravu výsadkového vojska BTR-MDM, také několik velitelských a pozorovacích vozidel Rubin a velitelských vozidel KSHM-E.
Nadto smlouva stanoví, že všechna obrněná vozidla musí být vybavena čínskými komunikačními a velitelsko-řídicími systémy. Rovněž má být ověřena jejich elektromagnetická kompatibilita s ruským elektronickým zařízením, aby byla zachována interoperabilita s ostatními čínskými jednotkami. Rusové mají zajistit i vybavení a potřebný software pro použití čínské munice. Jedno z dalších ustanovení dohody pak říká, že v Číně bude zřízeno Centrum pro technickou údržbu a opravy ruské techniky, kam bude převedena všechna nezbytná technická dokumentace.
V této souvislosti je zajímavé uvést, že Rusko bylo vždy opatrné ohledně transferu technologií do Číny kvůli obavám z krádeže duševního vlastnictví. Nicméně jak poukazuje Defence Blog, válka na Ukrajině tyto obavy rozptyluje, protože Rusko se snaží nastolit nový řád počítající v to soupeřící bloky, což také urychluje spolupráci v oblasti obrany mezi Čínou a Ruskem.
Invaze by zažehnula větší konflikt
Jestliže by se Čína skutečně uchýlila k ozbrojené intervenci vůči Tchaj-wanu, vedlo by to pravděpodobně k válečné konflagraci v Jihočínském moři, do které by se mohli zapojit klíčoví interesenti v této oblasti, kterou si chce Čína z velké části monopolizovat. Situace je zde dlouhodobě napjatá, Čína navíc v Jihočínském moři staví umělé ostrovy s vojenskými základnami a zvyšuje už tak velké napětí v regionu.
Zdroj: RUSI. Defence Blog
Autor/Licence fotografie: 星海军事 – Own work, Type 075 CC BY 4.0